Režim čtení

BibLens má dva povrchy čtení: Čtení a Rozbor. Na počítači a tabletu mezi nimi přepínáte dvojicí tlačítek v horní liště, hned za nápisem biblens — jsou pojmenovaná Čtení a Rozbor a nesou své ikony ⫴ a ◫ — nebo klávesami 1 a 2. Aktivní povrch má tlačítko orámované. V užším okně (asi pod 1100 px) se z tlačítek stanou samotné ikony, aby se lišta vešla; význam napoví najetí myší.

Na telefonu tyto ikony v liště nejsou. Oba povrchy najdete v hlavní nabídce ☰ v sekci PLOCHA, hned nahoře: řádek Čtení říká, že text právě čtete (mimo čtení je to cesta zpátky k němu), řádek Rozbor otevře rozbor verše, u kterého stojíte — a rovnou jej v popisku pojmenuje. Rozbor je na telefonu cíl, ne plocha — viz Rozbor na telefonu níže.

Vedle ikon stojí v liště dvě rozbalovací nabídky, které platí pro oba povrchy:

Texty ▾ — sada textů na ploše: přidat, odebrat, přeuspořádat, dočasně skrýt, a rádiovým tlačítkem určit hlavní text.
Vrstvy ▾ — co se do textu přidává navíc: slovníkové glosy a zarovnání MT↔LXX. Je-li na ploše sloupec ČEP, je tu i skupina Poznámky vydání (ČEP) se dvěma přepínači — Poznámky pod čarou a Odkazy na související místa; obojí je zapnuté, dokud to nevypnete, a značky se objeví jen ve sloupci ČEP (viz ČEP, oddíl Poznámky, odkazy a kurzíva vydání). Nad ní stojí skupina Členění oddílů (podle ČEP): přepínač Zobrazit nadpisy oddílů a pod ním se shrnutím oddílu — nadpisy oddílů ČEP (s jednovětým shrnutím) stojí ve sloupci ČEP na řádku před veršem, kterým oddíl začíná, akrostická písmena (Ž 25, Na 1) přímo ve verši. Obojí je zapnuté, dokud to nevypnete; skupina se objeví, jen když je ČEP na ploše. Úplně dole je skupina Podpora čtení s přepínačem Označit pojmy portálu: ten nemění text kapitoly, ale podbarví popisky, které portál umí vysvětlit (v panelu rozboru i v nabídkách) — vysvětlení se ukáže po najetí myší nebo tabulátorem. Je vypnutý, dokud si jej nezapnete, a najdete jej i v Nastavení v sekci Vrstvy; na telefonu v ☰ → Vrstvy.

Velikost písma se nastavuje pro každé písmo (hebrejské, řecké, latinkové) zvlášť.

Počítač a tablet: v Nastavení, sekce Velikost písma.
Telefon: tlačítkem Aa v horní liště — stojí hned vlevo od ikony lupy. Otevře list Zobrazení textu, kde vyberete písmo, posuvníkem nastavíte jeho velikost (aktuální hodnota je vypsaná v px, ↺ vrací výchozí) a přepnete čísla veršů i glosy. List se otevře rovnou na písmu textu, který právě čtete. Přepínač Glosy je jen zapnout/vypnout; kolik textu se má glosovat a další vrstvy jsou pod odkazem Vrstvy… hned pod ním (viz Glosy).

Přepínač čísel veršů platí pro obě plochy — pro Čtení i pro hlavní text v Rozboru.

Čtení (`1`)

Texty stojí vedle sebe v mřížce po verších: každý verš je jeden řádek, každý text jeden sloupec. Posunutím dolů se postupně načítají další verše.

Sloupců není pevný počet: zobrazují se všechny texty, které máte na ploše (viz Texty ▾). Zobrazí se tolik sloupců, kolik se jich vejde při zachování čitelné šířky — zbytek je dostupný vodorovným posunem a hlavní text zůstává připnutý u okraje, takže máte stále před očima výchozí znění. Připnutí se řídí volbou hlavního textu, nikoli pořadím sloupců.

Tablet: místo všech sloupců se čte zvolená dvojice; vybíráte ji přepínačem nad textem.

Telefon: čte se jeden text a lišta záložek nad ním volí, který to je. Tři jazyky vedle sebe se na šířku telefonu nevejdou čitelně; verš napříč všemi texty je práce pro Rozbor. Klepnutí na záložku přepne text (a zároveň jej určí jako hlavní), klepnutí na už aktivní záložku (poznáte ji podle šipky ▾) otevře výběr textu přes celou obrazovku a zvolené vydání se do dané pozice zapíše natrvalo — stejně, jako byste je změnili v Nastavení. V tomto výběru má zaškrtnutý řádek (ten, který právě čtete) navíc tlačítko ✕ Odebrat z plochy: záložka zmizí a text vypadne ze společného seznamu — tedy i ze sloupců na počítači, protože jde o jeden a týž seznam Texty na ploše. Poslední zbývající text odebrat nelze, tlačítko je pak nečinné. Text, který aktuální knihu nepokrývá, se mezi záložkami nezobrazí vůbec (na počítači jeho sloupec zůstane prázdný, aby mřížka nepřeskakovala; v hlavičce sloupce pak ztlumeně stojí tuto knihu neobsahuje).

Indikace chybějícího textu v buňce. Nemá-li text pro daný verš protějšek, buňka nezůstane prázdná: stojí v ní drobná ztlumená poznámka — bez protějšku (případně — tuto kapitolu neobsahuje, nebo — nepodařilo se načíst s tlačítkem Zkusit znovu). Čísluje-li text dané místo odlišně — typicky Septuaginta v Jeremjášovi nebo v Žalmech —, přibude vedle ní odkaz → Jr 39,1, který vás přenese na verš, kde dané vydání své Jr 46,1 skutečně má; po najetí odkaz zobrazí vysvětlení, shodné s textem ve vyhledávacím poli. U veršů navíc (které hlavní text neobsahuje) se poznámka nezobrazuje.

Dole ve výběru je opačná akce: + Přidat text na plochu. Přepne výběr do režimu přidávání — texty, které už na ploše jsou, nesou označení na ploše a nelze je zvolit, ostatní se klepnutím přidají jako nová záložka a rovnou se v ní ocitnete. Přidání i odebrání zapisují do téhož seznamu Texty na ploše, takže se projeví i ve sloupcích na počítači. Jsou-li na ploše již všechny nabízené texty, je akce neaktivní a zobrazí vysvětlení.

Pokud aktuální knihu nepokrývá žádný z textů na ploše, mřížka by zůstala celá prázdná — to je případ řecké Ester, řeckého Daniela a Žalmu 151, které z nabízených textů obsahuje pouze World English Bible. Nad textem se proto objeví upozornění s informací, které vydání danou knihu obsahuje, a nabídne tlačítko, jímž lze jeho sloupec rovnou zapnout; text se zobrazí bez nového načítání stránky a na telefonu se na něj zároveň přepne záložka. Plocha se nikdy nemění automaticky bez vašeho zásahu — dokud tlačítko nestisknete, zůstane sestava textů beze změny, a co tlačítkem zapnete, lze opět vypnout v nabídce Texty ▾ jako kterýkoli jiný sloupec.

Verše navíc, které váš text nemá

Některé kapitoly mají v jednom vydání verše, které jiné vydání neobsahuje vůbec — nejvýrazněji Daniel 3, kde Septuaginta a Vulgáta obsahují mezi verši 23 a 24 celou Píseň tří mládenců, 67 veršů, které hebrejský text nezná.

Pokud takový úsek neobsahuje žádný z textů, které máte právě na ploše, nevykreslí se jako řada prázdných řádků. Na jeho místě stojí řádek s počtem a se seznamem vydání, například +67 veršů (LXX, VG). Tento řádek slouží zároveň jako tlačítko: klepnutím (nebo klávesou Enter po přechodu tabulátorem) se úsek rozbalí přímo na místě jako samostatný blok. Vpravo v něm je Zobrazit / Skrýt, uvnitř bloku pak Sbalit.

V rozbaleném bloku platí:

Text je půjčený. V záhlaví je uvedeno, ze kterého vydání pochází — a obsahuje-li úsek více vydání, lze mezi nimi přepínat tlačítky s názvy vydání (LXX / VG) přímo v záhlaví.
Číslování veršů odpovídá vydání, ze kterého text pochází. V Danielovi 3 je to Da 3,24–Da 3,90 podle Septuaginty; hebrejský verš pod blokem je v Septuagintě Da 3,91.
Text je pouze ke čtení. Nelze v něm zamknout slovo ani otevřít jeho kartu — patří vydání, které nemáte zařazeno mezi texty na ploše. Označit a zkopírovat jej lze.
Plocha se nemění. Rozbalení ani přepnutí vydání nepřidá sloupec a nezmění vaši sestavu textů; po sbalení zůstává vše v původním stavu.

Blok má vlastní posuvník, aby 67 veršů neodsunulo pokračování kapitoly. Tento mechanismus funguje shodně ve Čtení i v Rozboru, na počítači i na telefonu.

Přijdete-li odkazem přímo na takový verš (z vyhledávacího pole, z historie, z oblíbených nebo trvalým odkazem), otevře se blok automaticky a odkazovaný verš je v něm zvýrazněn a posunut do zorného pole — nikdy se místo něj nezobrazí jiný verš.

Šipky ↑ / ↓ do rozbaleného bloku vejdou. Dokud je úsek otevřený, krokujete jím verš po verši a na druhém konci z něj vyjdete na následující verš kapitoly; zvýrazněný řádek se v bloku posouvá s vámi. Sbalený úsek šipka přeskočí jedním stiskem, jako dosud. Šipky ← / →, které krokují slova, do bloku nevstupují — jeho text je jen ke čtení.

Po verších, nebo souvisle (telefon)

Na pravém konci lišty se záložkami stojí dvojice přepínačů toku textu:

po verších — každý verš začíná na svém řádku, tak jak text běží na počítači.
souvisle — text běží jako jeden odstavec a čísla veršů jsou drobné horní indexy uvnitř. Na obrazovku se vejde podstatně víc textu; hodí se, když chcete číst delší úsek, ne zkoumat jednotlivé verše.

Souvislý text pokračuje i přes hranici kapitoly — nadpis kapitoly zůstane uvnitř textu jako předěl a čtení běží dál. Čísla veršů se dají vypnout v listu Zobrazení textu (tlačítko Aa), a to platí pro oba toky.

Volba toku je vlastnost hlavního textu, ne telefonu: je to tentýž přepínač, jaký má hlavní text v Rozboru na počítači (≡ / ¶ v jeho záhlaví). Co nastavíte na telefonu, uvidíte na počítači v Rozboru — a naopak. Uložený pohled si tuto volbu nese s sebou.

Rozbor (`2`)

Hlavní text běží souvisle v levé části a vpravo je panel verše — jeden verš napříč ostatními texty a jeho stavba. Je to povrch pro pomalé čtení jednoho místa, ne pro průchod kapitolou.

Hlavní text běží ve svém vlastním pořadí. Septuaginta klade některé oddíly jinam než masoretský text — nejnápadněji u Jeremjáše, kde výroky proti národům stojí uprostřed knihy (řecky Jr 25–31) tam, kde je hebrejský text má až na konci (Jr 46–51). Zvolíte-li v Rozboru jako hlavní text řecký, čte se levý sloupec v pořadí, které má sám, a nadpisy kapitol proto nesou řecká čísla: nad těmito verši stojí Jr 26, ne Jr 46. Šipky ↑/↓ i přechod slova přes okraj verše jdou po témž pořadí, takže krok dolů skončí na řádku, který na obrazovce opravdu následuje. Nic se nepřepíná zvlášť — pořadí je vlastnost hlavního textu, který si vyberete.

Adresa verše se tím nemění: čísla veršů v ostatních sloupcích, odkazy, oblíbená místa i historie zůstávají na masoretské adrese, protože se mění, co je nad čím, ne co který řádek je. Texty, které vlastní pořadí nemají — a to jsou všechny kromě řeckého, a řecký ve většině knih — se chovají přesně jako dosud. U Žalmů a u Ezdráše s Nehemjášem se liší jen číslování a název knihy (Ž 22, 2 Ezd 11), pořadí nikoli. Čtení zůstává v masoretském pořadí vždy: tam vedle sebe stojí několik textů a žádný z nich není ten, podle kterého by se ostatní měly řadit.

Kromě ikony a klávesy 2 se do tohoto režimu dostanete klepnutím na číslo verše ve Čtení — otevře se rozbor příslušného verše. Číslo verše funguje jako tlačítko: lze na ně přejít tabulátorem a potvrdit klávesou Enter nebo mezerníkem. Stisknete-li ikonu ◫, když se již nacházíte v Rozboru a panel je zavřený, panel se znovu otevře na naposledy zkoumaném verši.

Panel verše obsahuje dvě karty:

Edice a překlady: obsahuje řádek pro každý text na ploše kromě hlavního. Zkratka edice stojí na začátku prvního řádku a levý okraj nese barevnou linku příslušné edice. Šipkou ▾ na pravém konci lze řádek sbalit do jednoho ztlumeného řádku (▸ jej opět rozbalí). Řádek není nikdy prázdný. Pokud text pro daný verš nemá protějšek, zobrazí se vysvětlení („LXX zde nemá protějšek.", „MT tuto knihu neobsahuje.", případně „LXX se nepodařilo načíst." s tlačítkem Zkusit znovu). Pokud daný text čísluje místo odlišně, zobrazí se odkaz s vysvětlením (např. ⓘ „Čtete Septuagintu? Její Jr 46,1 je zde Jr 39,1 →"). Neaktivní řádek je ztlumený, aby bylo na první pohled zřejmé, kde text chybí. Text, který danou knihu neobsahuje vůbec, se zúží na nízký řádek bez rozbalovací šipky. Pouze chyba načtení zůstává výrazná a nabízí opakování pokusu.
Stavba (MT): syntaktický rozbor BHSA pro větu, ve které vybraný verš leží. Přesahuje-li věta hranici verše, panel tuto skutečnost výslovně uvádí. Strom lze posouvat do stran nebo přizpůsobit tlačítkem Zmenšit na šířku. Klepnutí na slovo ve stromu vybere totéž slovo v textu a otevře je v dolním panelu slova, takže verš i slovo vidíte současně. Není-li masoretský text zařazen mezi texty na ploše, karta nabídne tlačítko Přidat MT.

Panel lze zavřít křížkem — zůstane pouze čtení jednoho textu — a znovu otevřít klepnutím na kterékoli číslo verše nebo úzkým tlačítkem u pravého okraje. Dělicí příčku mezi textem a panelem lze posouvat tažením myši; text si vždy zachová čitelnou šířku.

Připnutá pravá zásuvka. Pokud by vedle otevřeného panelu verše nezbylo na text dostatek místa, přejde připnutá zásuvka (Hledání, Historie apod.) dočasně do plovoucí podoby. Nastavení připnutí se tím nemění, což indikuje ikona špendlíku. Po zavření panelu verše nebo po rozšíření okna se zásuvka automaticky vrátí k bočnímu okraji.

Rozbor na telefonu

Na telefonu není Rozbor samostatnou plochou, nýbrž cílem: otevře se přes celou obrazovku na jednom verši a po dokončení se zavře. Nemá proto ani přepínač povrchů — na telefonu se do Rozboru přechází přímou akcí.

┌──────────────────────────────┐
│ ‹      Gn 1,2      ›  Aa  ✕  │
├──────────────────────────────┤
│  וְהָאָרֶץ הָיְתָה תֹהוּ וָבֹהוּ           │
├──────────────────────────────┤
│  Edice a překlady │ Stavba   │
├──────────────────────────────┤
│  LXX  ἡ δὲ γῆ ἦν ἀόρατος…    │

Možnosti otevření:

číslo verše ve Čtení — výchozí přístup;
slovo → proužek slova → Rozbor verše → — po výběru slova pro zobrazení celého verše (funguje i při vypnutých číslech veršů);
hlavní nabídka ☰ → PLOCHA → Rozbor — otevře verš, u kterého se právě nacházíte; popisek řádku uvádí cílový verš předem. Tato volba funguje i mimo čtení (v dokumentaci, mluvnici, cvičeních) a nejprve vás vrátí k textu.

Uvnitř se nahoře nachází zkoumaný verš a pod ním karty: Edice a překlady (verš ve všech ostatních textech) a Stavba (MT). Šipkami ‹ › v záhlaví se posouváte po verších — i přes hranici kapitoly a knihy, a rovněž na verše navíc, které váš text nemá (v takovém případě je nahoře prázdno a karta Edice a překlady ukáže, která vydání verš obsahují). Tlačítko Aa má stejnou funkci jako ve Čtení.

Odkaz v záhlaví je číslován podle zkoumaného textu — stejně jako nadpisy kapitol v Rozboru na počítači. Krokujete-li řecký text u Jeremjáše, počítá záhlaví Jr 25,13 → Jr 25,14, i když druhý z těchto veršů má masoretský text až jako Jr 49,34; u Žalmů stojí nahoře Ž 22, u Ezdráše s Nehemjášem 2 Ezd 11. Adresa se tím nemění: do oblíbených, do historie i do sdíleného odkazu se stále ukládá masoretská reference a vyhledávací pole ji tak i vypisuje.

Posouvá se celá obrazovka najednou — verš, lišta karet i jejich obsah tvoří jeden celek. Lišta karet se u horního okraje zachytí a zůstává viditelná, i když dlouhý verš odroluje. Záhlaví s ovládacími prvky ‹ › Aa ✕ zůstává pevně ukotveno nad obsahem. (Stavba uvnitř své karty umožňuje posun stromu do stran, protože syntaktická věta BHSA přesahuje šířku mobilního displeje.)

Posun mezi verši gestem: kartu s veršem lze posunout potažením do strany — doleva na další verš, doprava na předchozí. Směr posunu je v obou jazycích shodný i u textu psaného zprava doleva, protože směr udává rozhraní aplikace, nikoli směr písma. Potažení lze provést kdekoli po ploše karty; krátké klepnutí vybere slovo pod prstem, zatímco rozhodný pohyb do strany posune verš. Na začátku a konci biblické knihy karta pruží zpět.

Zpět se vrátíte křížkem ✕ nebo systémovým tlačítkem Zpět. Obě volby mají stejný účinek: vrátí vás ke čtení na verši, u kterého jste skončili (nikoli na výchozím verši). Krokování ‹ › se nezapisuje do historie prohlížeče, takže jediné stisknutí tlačítka Zpět ukončí rozbor bez postupného procházení navštívených veršů.

Detail slova se i na telefonu otevírá v samostatném spodním panelu (nikoli jako další karta verše). Tento panel nepřekrývá celou obrazovku, takže zkoumaný verš nad ním zůstává viditelný.

Přepnutí zkoumaného textu: v kartě Edice a překlady klepněte na zkratku edice na začátku prvního řádku textu (ČEP, LXX, …) a tento text se stane výchozím — zobrazí se nahoře místo dosavadního a původní text se zařadí mezi ostatní edice. Verš zůstává tentýž. Klepnutí na samotný text vybírá konkrétní slovo; protože zkratka edice není součástí biblického textu, slouží právě ona k přepnutí zkoumaného vydání. Po zavření Rozboru zůstává nově zvolený text aktivní.

Počítač a tablet mají dál rozdělenou plochu popsanou výše: hlavní text vlevo, panel verše vpravo.

Pohledy: uložená podoba plochy

Máte-li k určitému typu práce ustálené rozvržení — například hebrejský text jako hlavní, vedle něj řecký a český v Rozboru —, lze je pojmenovat a kdykoli vyvolat. Takové uspořádání se nazývá pohled.

Přepíná se v horní liště tlačítkem Pohledy ▾ (hned za Vrstvy ▾); otevře je také klávesa v. V nabídce je řádek pro každý uložený pohled — klepnutím se použije a nabídka se zavře — a pod nimi položky Uložit aktuální pohled… a Spravovat pohledy…, které otevřou okno pro správu, přejmenování a mazání pohledů.

Návrat k předchozímu uspořádání

Použití pohledu přepíše aktuální rozvržení na ploše, i když nebylo uloženo. Proto se v nabídce po prvním použití objeví volba ↩ Předchozí uspořádání (klávesa 0 v otevřené nabídce), která vrátí plochu do stavu těsně před posledním použitím. Jde o jednoúrovňový návrat (vrátí poslední krok, nikoli celou historii). Pokud poslední změnu vyvolala oblíbená položka nesoucí pohled — tedy uspořádání i biblické místo současně —, vrátí tato volba obojí: rozvržení i verš, u kterého jste se nacházeli.

Připnuté pohledy a číslice

Pohled, po kterém saháte často, si můžete připnout: v okně správy (Pohledy ▾ → Spravovat pohledy…) je u každého řádku kolečko s připínáčkem. Připnutý pohled se objeví jako číslované kolečko hned za tlačítkem Pohledy ▾ a dostane klávesovou zkratku.

Čísluje se jednotně: 1 a 2 jsou dva povrchy čtení, 3 až 9 jsou připnuté pohledy — jedna řada číslic určující zvolený pohled. Stejné číslo je uvedeno na tlačítku v liště, na odznaku v nabídce i na klávesové zkratce. Připnout lze nejvýše sedm pohledů.

Pořadí v seznamu určuje číslo. Řádky v okně správy lze přetáhnout myší nebo posunout klávesami Alt+↑ / Alt+↓; odepnutím nebo přesunem se čísla přepočítají tak, aby v řadě nevznikla mezera.

Pokud se do lišty všechna tlačítka nevejdou, poslední se přesunou do nabídky Pohledy ▾ — zůstávají plně funkční včetně klávesových zkratek.

Na telefonu není horní lišta pro další tlačítka dostatečně široká, proto pohledy zůstávají v hlavní nabídce (≡ vlevo nahoře) v sekci POHLEDY. Uložené pohledy jsou zde zobrazeny jako řádky a klepnutím se aktivují. Na počítači je v této nabídce pouze jeden řádek, který otevře okno správy.

Pohled uchovává sadu textů a jejich pořadí, hlavní text, povrch čtení a vrstvy — a žádné další parametry. Zejména si nepamatuje čtené místo: použitím pohledu se nikam nepřesouváte, pouze se kolem stávajícího místa přeorganizují texty. (Pohled neukládá ani šířku panelu.)

Při použití pohledu platí dvě automatická pravidla:

Přizpůsobení typu zařízení. Pohled uložený na počítači se na telefonu použije se stejným obsahem, avšak v mobilním uspořádání (karty ve verši nebo hlavní text se spodním panelem). Pohled nevnucuje displeji nevhodné rozvržení.
Vynechání nedostupného textu. Pohled uložený s vydáním, které v dané verzi portálu není obsaženo (nebo sdílený z jiného prostředí), se použije bez něj a aplikace zobrazí upozornění s jeho názvem. Místo něj se nikdy automaticky nedosazuje jiný text.

Sdílet tento pohled

Adresní řádek prohlížeče se při čtení nemění — zůstává /, ať čtete Genesis nebo Jeremjáše. Adresa aktuálního zobrazení je dostupná jako sdílený odkaz: řádek 🔗 Sdílet tento pohled v nabídce Pohledy ▾ (na počítači), stejnojmenný řádek v sekci POHLEDY hlavní nabídky ≡ (na telefonu) a tlačítko v okně Spravovat pohledy. Klepnutí zkopíruje do schránky adresu, která u příjemce otevře tuto podobu plochy na verši, který právě čtete — včetně vybraného slova (otevře se s kartou slova) a v Rozboru i s otevřenou kartou panelu verše (např. Stavba (MT)). Odkaz je čitelný — uvádí verš, slovo, edice, hlavní text, povrch i vrstvy slovně —, takže je zřejmé, co otevře, ještě před kliknutím. Není-li schránka v prohlížeči dostupná, otevře se okno Spravovat pohledy s textem odkazu k ručnímu zkopírování.

Co odkaz neobsahuje: stav vyhledávání, filtry v kartě výskytů ani šířku panelů.

Otevřený sdílený pohled funguje v režimu náhledu: platí pro aktuální relaci, ale vaše vlastní nastavení nepřepíše. V horní části stránky se zobrazí informační pruh s tlačítkem Zpět k mému zobrazení. Chcete-li si sdílený pohled trvale ponechat, uložte si jej (Pohledy ▾ → Uložit aktuální pohled…). Odkaz neslouží jako trvalá citace ani export — pravidla pro citování uvádí stránka Texty.

Co se stane se staršími volbami

Dřívější verze měly čtyři režimy (Sloupce, Pruhy, Syntaxe, Porovnání) a klávesy 1–4. Každý z nich má nyní svůj odpovídající povrch: Sloupce i Pruhy tvoří Čtení, Porovnání i Syntaxe tvoří Rozbor — syntaktický strom je zde kartou panelu verše. Uložená oblíbená místa a záznamy v historii se proto otevřou na správném místě i tehdy, pokud byla uložena ve starším režimu. Klávesy 3 a 4 již nejsou pevně obsazeny.

Detail slova a náhled

Na obou površích platí stejný princip interakce se slovy:

Kliknutí nebo klepnutí na slovo zobrazí lokální náhled vedle textu. Tlačítkem Detaily v tomto náhledu otevřete panel slova s úplnými záložkami Analýza, Paradigma a Výskyty — viz Dolní panel.
Kliknutí pravým tlačítkem na slovo (na počítači) představuje zkratku: slovo rovnou vybere, otevře jeho kartu a v ní i nabídku ▾ u počtu výskytů. Funguje ve Čtení i v obou sloupcích Rozboru; ve stromu Stavby a na interpunkci zůstává běžná kontextová nabídka prohlížeče, stejně jako při kliknutí pravým tlačítkem na označený text nebo při dlouhém stisku na dotykovém zařízení.
Najetí myší na slovo — pokud máte v Nastavení zapnutou volbu Zobrazovat náhled slova při najetí myší, zobrazí se stručný přehled (lemma, morfologie, glosa) bez nutnosti otevírat panel. Tlačítko Detaily v něm otevře úplný panel slova.
Když je panel slova otevřený, kliknutí na další slovo nebo krokování ←/→ aktualizuje panel přímo. Zavření panelu vrátí aplikaci do čtecího režimu s lokálním náhledem.

Zarovnání mezi texty

Zarovnání zapnete v nabídce Vrstvy ▾ přepínačem Zvýrazňovat protějšky vybraného slova (shodná volba se nachází v Nastavení v sekci Vrstvy). Tento přepínač aktivuje všechny zarovnané dvojice, které máte na ploše — MT↔LXX i MT↔ČEP současně. Jednotlivé dvojice lze zapínat a vypínat pomocí čipů v záhlaví sloupců (→ LXX, → ČEP v záhlaví MT, ← MT v záhlaví LXX a ČEP): každý čip ovládá pouze svou dvojici. Podrobnosti o pokrytí a stavu zarovnání viz Texty.

V textu není nic označeno, dokud na slovo neukážete. Klikněte na slovo (nebo na ně přejděte klávesnicí) a zvýrazní se jeho protějšky ve všech textech na ploše: u slova MT jeho protějšek v ČEP i v LXX současně, u slova ČEP nebo LXX slovo MT (MT slouží jako střed; ČEP a LXX mezi sebou přímo zarovnány nejsou). Stačí také najet myší: po krátké prodlevě se místo vybraného slova zvýrazní protějšky slova pod kurzorem a po odjetí kurzoru se zvýraznění vrátí k původně vybranému slovu. Samotný výběr slova ani panel se tím nemění. Na dotykové obrazovce nahrazuje najetí myší klepnutí. Zvýraznění při najetí funguje i tehdy, když máte náhledy slov (tooltipy) vypnuté; vypne je pouze přepínač vrstvy. Při prvním zobrazení protějšku během relace karta slova zobrazí informaci protějšky vybraného slova jsou zvýrazněny s přepínačem přímo v záhlaví.

Rámeček vyjadřuje míru spolehlivosti. Plný rámeček značí spolehlivý protějšek (u ČEP: shoda obou nezávislých AI modelů), čárkovaný a zesvětlený rámeček představuje slabší vazbu (u ČEP: modely se neshodly a vazbu určilo dodatečné pravidlo). Slovo, které v druhém textu protějšek nemá, je označeno symbolem ø. U LXX se okolní fráze navíc podbarví jemným rastrem na pozadí (volby vnořené / jen slova / jen fráze v nastavení). Zaznamenal-li Tov u daného úseku odlišné předpokládané čtení hebrejské předlohy, nese náhled i karta slova štítek jiné čtení? — najetím na štítek se zobrazí rekonstruovaný hebrejský tvar a typ rozdílu; jde o vědeckou rekonstrukci Emanuela Tova, nikoli o doložený text.

Má-li vybrané slovo přímá data zarovnání MT↔LXX, panel v záložce → LXX (u hebrejského slova; srovnávací záložky nesou šipku a zkratku protějšího vydání — viz Srovnání) zobrazí zdrojový výskyt a jeho protějšek v druhém textu jako textové řádky (vhodné i pro odečítače obrazovky). Každá dvojice i absence nese štítek pravidla zarovnání, tedy název pravidla, které vazbu vytvořilo (u dvojic doložení podle zdroje: CATSS 1 : 1, shodná glosa, opakovaně v korpusu, slovník Muraoka, náš seznam; automatické dopočty začínají slovem dopočet: dopočet podle pořadí apod.; u absencí rodina ø — ø pádem, ø sufixem, ø členem, … — a chybí v MT / chybí v LXX, slovo navíc, bez dvojice, ø neurčeno). Barva štítku indikuje druh dokladu (Tovovo zarovnání / lexikální doklad / gramatické pravidlo / pouze pozice); po najetí myší štítek tento druh dokladu vypíše slovně. Podrobnosti a úplný přehled pravidel viz Srovnání.

Zarovnání MT↔ČEP (experiment: zarovnání AI)

Vedle MT↔LXX pokrývá tentýž přepínač i dvojici MT↔ČEP, je-li sloupec ČEP zařazen na ploše — a to ve všech knihách hebrejské Bible. Jde o experimentální vrstvu: zarovnání vytvořila umělá inteligence (každý výskyt posoudily dva nezávislé jazykové modely; v případě neshody rozhodlo heuristické pravidlo). Odborný audit náhodného vzorku naměřil chybovost 9,71 % (95% interval spolehlivosti 4,75–17,13 %); ikona ⓘ u údaje o shodě obou modelů na kartě → ČEP v dolním panelu uvádí tuto hodnotu i s měřítkem a metodologickým kontextem, viz Srovnání. Jednotlivé protějšky je proto třeba vnímat jako orientační pomůcku, nikoli jako kriticky ověřenou citaci.

Zobrazuje se stejným grafickým značením jako MT↔LXX: plný rámeček při shodě obou modelů, čárkovaný při rozhodnutí pravidlem a symbol ø u hebrejského slova, které ČEP výslovně nepřekládá. Rozdíly jsou dva:

Žádné spojnice mezi sloupci. Český překlad volně pracuje se slovosledem, spojnice by proto působily nepřehledně; protějšek se pouze zvýrazní.
Bez podbarvení pozadí: MT↔ČEP neobsahuje vrstvu frází, pouze jednotlivá slova.

Klávesovou zkratkou ⌥+←/→ lze přejít výběrem přímo na zarovnaný protějšek slova v sousedním sloupci.