Režim čtení

BibLens má dva povrchy čtení: Čtení a Rozbor. Přepínáte mezi nimi dvojicí ikon v horní liště — ⫴ a ◫ — nebo klávesami 1 a 2. Na telefonu jsou tytéž dvě ikony na pravém konci lišty se záložkami vydání, hned nad textem.

Vedle ikon stojí v liště dvě rozbalovací nabídky, které platí pro oba povrchy:

Texty ▾ — sada textů na ploše: přidat, odebrat, přeuspořádat, dočasně skrýt, a rádiovým tlačítkem určit hlavní text.
Vrstvy ▾ — co se do textu přidává navíc: slovníkové glosy a zarovnání MT↔LXX.

Velikost písma se nastavuje pro každé písmo (hebrejské, řecké, latinkové) zvlášť.

Počítač a tablet: v Nastavení, sekce Velikost písma.
Telefon: tlačítkem Aa v horní liště — stojí hned vlevo od ikony lupy. Otevře list Zobrazení textu, kde vyberete písmo, posuvníkem nastavíte jeho velikost (aktuální hodnota je vypsaná v px, ↺ vrací výchozí) a přepnete čísla veršů i glosy. List se otevře rovnou na písmu textu, který právě čtete. Přepínač Glosy je jen zapnout/vypnout; kolik textu se má glosovat a další vrstvy jsou pod odkazem Vrstvy… hned pod ním (viz Glosy).

Přepínač čísel veršů platí pro obě plochy — pro Čtení i pro hlavní text v Rozboru.

Čtení (`1`)

Texty stojí vedle sebe v mřížce po verších: každý verš je jeden řádek, každý text jeden sloupec. Posunutím dolů se postupně načítají další verše.

Sloupců není pevný počet: kreslí se všechny texty, které máte na ploše (viz Texty ▾). Vejde se jich tolik, kolik jich má aspoň rozumnou šířku na čtení — zbytek je dostupný vodorovným posunutím a hlavní text zůstává připnutý u okraje, takže je pořád vidět, proti čemu čtete. Připnutí se řídí volbou hlavního textu, ne pořadím sloupců.

Tablet: místo všech sloupců se čte zvolená dvojice; vybíráte ji přepínačem nad textem.

Telefon: čte se jeden text a lišta záložek nad ním volí, který to je. Tři jazyky vedle sebe se na šířku telefonu nevejdou čitelně; verš napříč všemi texty je práce pro Rozbor. Klepnutí na záložku přepne text (a zároveň jej určí jako hlavní), klepnutí na už aktivní záložku (poznáte ji podle šipky ▾) otevře výběr textu přes celou obrazovku a zvolené vydání se do dané pozice zapíše natrvalo — stejně, jako byste je změnili v Nastavení. V tomto výběru má zaškrtnutý řádek (ten, který právě čtete) navíc tlačítko ✕ Odebrat z plochy: záložka zmizí a text vypadne ze společného seznamu — tedy i ze sloupců na počítači, protože je to jeden a týž seznam Texty na ploše. Poslední zbývající text odebrat nelze, tlačítko je pak nečinné. Text, který aktuální knihu nepokrývá, se mezi záložkami nezobrazí vůbec (na počítači jeho sloupec zůstane prázdný, aby mřížka nepřeskakovala).

Dole ve výběru je opačná akce: + Přidat text na plochu. Přepne výběr do režimu přidávání — texty, které už na ploše jsou, jsou označené na ploše a nedají se zvolit, ostatní se klepnutím přidají jako nová záložka a rovnou se v ní ocitnete. Přidání i odebrání píší do téhož seznamu Texty na ploše, takže se projeví i ve sloupcích na počítači. Když už jsou na ploše všechny nabízené texty, je akce nečinná a řekne proč.

Po verších, nebo souvisle (telefon)

Na pravém konci lišty se záložkami stojí dvojice přepínačů toku textu:

po verších — každý verš začíná na svém řádku, tak jak text běží na počítači.
souvisle — text běží jako jeden odstavec a čísla veršů jsou drobné horní indexy uvnitř. Na obrazovku se vejde podstatně víc textu; hodí se, když chcete číst delší úsek, ne zkoumat jednotlivé verše.

Souvislý text pokračuje i přes hranici kapitoly — nadpis kapitoly zůstane uvnitř textu jako předěl a čtení běží dál. Čísla veršů se dají vypnout v listu Zobrazení textu (tlačítko Aa), a to platí pro oba toky.

Volba toku je vlastnost hlavního textu, ne telefonu: je to tentýž přepínač, jaký má hlavní text v Rozboru na počítači (≡ / ¶ v jeho záhlaví). Co nastavíte na telefonu, uvidíte na počítači v Rozboru — a naopak. Uložený pohled si tuto volbu nese s sebou.

Rozbor (`2`)

Hlavní text běží souvisle v levé části a vpravo je panel verše — jeden verš napříč ostatními texty a jeho stavba. Je to povrch pro pomalé čtení jednoho místa, ne pro průchod kapitolou.

Kromě ikony a klávesy 2 se sem dostanete klepnutím na číslo verše ve Čtení — otevře se rozbor právě toho verše. Číslo verše je běžné tlačítko: dá se na ně dojít tabulátorem a potvrdit klávesou Enter nebo mezerníkem. Stisknete-li ikonu ◫, když už jste v Rozboru a panel je zavřený, panel se znovu otevře na posledním verši.

Panel verše má karty: Edice a překlady (jeden řádek pro každý text na ploše kromě hlavního) a Stavba (MT) — syntaktický rozbor BHSA pro větu, ve které zakotvený verš stojí. Věta často přesahuje přes hranici verše; panel to v takovém případě napíše. Strom se uvnitř panelu posouvá do stran a má tlačítko Zmenšit na šířku; klepnutí na slovo ve stromu vybere totéž slovo v textu a otevře je v dolním panelu slova — verš i slovo tak vidíte současně. Není-li masoretský text na ploše, karta nabídne Přidat MT.

Panel se dá zavřít křížkem — zůstane čisté čtení jednoho textu — a znovu otevřít klepnutím na kterékoli číslo verše nebo úzkým tlačítkem u pravého okraje. Dělicí čáru mezi textem a panelem lze táhnout; text si vždy podrží čitelnou šířku.

Připnutá pravá zásuvka. Když by vedle otevřeného panelu verše nezbylo na text dost místa, přejde připnutá zásuvka (Hledání, Historie, …) dočasně do plovoucí podoby — vaše volba připnutí se nemění a špendlík to říká. Po zavření panelu verše nebo rozšíření okna se zásuvka sama vrátí zpět k boku.

Rozbor na telefonu

Na telefonu není Rozbor plocha, ale cíl: otevře se přes celou obrazovku na jednom verši a zase se zavře. Nemá proto ani přepínač povrchů — na telefonu se do Rozboru chodí, nenastavuje se.

┌──────────────────────────────┐
│ ‹      Gn 1,2      ›  Aa  ✕  │
├──────────────────────────────┤
│  וְהָאָרֶץ הָיְתָה תֹהוּ וָבֹהוּ           │
├──────────────────────────────┤
│  Edice a překlady │ Stavba   │
├──────────────────────────────┤
│  LXX  ἡ δὲ γῆ ἦν ἀόρατος…    │

Dvoje dveře dovnitř:

číslo verše ve Čtení — hlavní cesta;
slovo → proužek slova → Celý verš → — když jste zakopli o slovo a chcete vidět celý verš. Tahle cesta funguje i s vypnutými čísly veršů.

Uvnitř je nahoře zkoumaný verš, pod ním karty: Edice a překlady (verš ve všech ostatních textech) a Stavba (MT). Šipkami ‹ › v záhlaví se posouváte po verších — i přes hranici kapitoly a knihy, a i na verše navíc, které váš text nemá (pak je nahoře prázdno a karta Edice a překlady ukáže, které texty je mají). Tlačítko Aa je tu stejné jako ve Čtení.

Posouvá se celá obrazovka najednou — verš, lišta karet i jejich obsah jsou jeden svitek, ne dva vedle sebe. Lišta karet se přitom u horního okraje zachytí a zůstane vidět, i když dlouhý verš odroluje pryč; záhlaví s ‹ › Aa ✕ stojí nad svitkem a neroluje vůbec. (Stavba si uvnitř své karty dál posouvá strom do stran — věta BHSA je širší než telefon.)

Nebo kartu s veršem přejeďte prstem do strany: doleva na další verš, doprava na předchozí — stejným směrem v obou jazycích i u textu psaného zprava doleva, protože zleva doprava běží rozhraní, ne text. Přejet můžete kdekoli po kartě, i po slovech; krátké klepnutí dál vybere slovo pod prstem a posune se jen rozhodný pohyb do strany. Na koncích korpusu karta místo posunu pruží zpátky.

Ven se dostanete křížkem ✕ nebo systémovým tlačítkem Zpět — obojí dělá totéž a vrátí vás ke čtení na verši, u kterého jste skončili, ne na tom, kterým jste vešli. Krokování ‹ › do historie nezapisuje: jedno Zpět vás vždycky vyvede ven, nekroluje po verších nazpátek.

Slovo si i tady necháváte v jeho vlastním šuplíku, ne jako další kartu verše — a ten šuplík je nižší než obrazovka, takže zkoumaný verš nad ním zůstane vidět.

Přepnout zkoumaný text: v kartě Edice a překlady klepněte na zkratku edice u řádku (ČEP, LXX, …) a ten text se stane tím, který zkoumáte — objeví se nahoře místo dosavadního a ten dosavadní se zařadí mezi ostatní. Verš zůstává tentýž. Klepnutí na text řádku dál jen vybírá slovo; zkratka je jediná část řádku, která slovem není, a proto povyšuje právě ona. Když pak Rozbor zavřete, čtete dál ten nový text.

Počítač a tablet mají dál rozdělenou plochu popsanou výše: hlavní text vlevo, panel verše vpravo.

Pohledy: uložená podoba plochy

Máte-li k jedné práci ustálené rozvržení — třeba hebrejský text jako hlavní, vedle něj řecký a český, v Rozboru — dá se pojmenovat a kdykoli vyvolat. Takové uspořádání se jmenuje pohled.

Přepíná se v horní liště tlačítkem Pohledy ▾ (hned za Vrstvy ▾); otevře je také klávesa v. V nabídce je řádek na každý uložený pohled — klepnutím se použije a nabídka se zavře — a pod nimi Uložit aktuální pohled… a Spravovat pohledy…, které otevřou okno, kde se ukládá, přejmenovává a maže.

Vzal jsem to zpět. Použití pohledu přepíše to, co jste měli na ploše, i když jste si to neuložili. Proto se v nabídce po prvním použití objeví řádek ↩ Předchozí uspořádání (klávesa 0 v otevřené nabídce), který vrátí plochu do stavu těsně před posledním použitím. Je jednoúrovňový: vrátí poslední krok, ne celou historii. Pokud poslední změnu vyvolala oblíbená položka nesoucí pohled — tedy uspořádání a místo naráz — vrátí tento řádek obojí: rozvržení i verš, u kterého jste předtím byli.

Připnuté pohledy a číslice

Pohled, po kterém saháte často, si můžete připnout: v okně správy (Pohledy ▾ → Spravovat pohledy…) je u každého řádku kolečko s připínáčkem. Připnutý pohled se objeví jako číslované kolečko hned za tlačítkem Pohledy ▾ a dostane klávesu.

Čísluje se jednotně: 1 a 2 jsou dva povrchy čtení, 3 až 9 jsou připnuté pohledy — jedna řada číslic, která říká „jak se dívám". Stejné číslo je na kolečku v liště, na odznaku v nabídce i na klávese. Připnout lze nejvýš sedm pohledů, protože víc číslic k dispozici není.

Pořadí v seznamu určuje číslo. Řádky v okně správy se dají přetáhnout myší nebo posunout klávesami Alt+↑ / Alt+↓; odepnutím nebo přesunem se čísla přepočítají tak, aby v řadě nevznikla mezera.

Když se do lišty všechna kolečka nevejdou, poslední se schovají do nabídky Pohledy ▾ — nezmizí: mají tam svůj odznak s číslicí a fungují dál, i klávesou.

Na telefonu není horní lišta na další tlačítko dost široká, a proto tam pohledy zůstávají ve spouštěči (≡ vlevo nahoře) v sekci POHLEDY — uložené pohledy jsou tam jako řádky a klepnutím se použijí. Na počítači je ve spouštěči jen jeden řádek, který otevře okno správy.

Pohled si pamatuje texty a jejich pořadí, hlavní text, povrch čtení a vrstvy — a nic dalšího. Zejména si nepamatuje, kde čtete: použitím pohledu se nikam nepřesunete, jen se kolem téhož místa přeskládají texty. (Nepamatuje si ani šířku panelu; tu si aplikace nikde neukládá.)

Dvě věci se při použití chovají samy od sebe:

Zařízení rozhoduje o tvaru. Pohled uložený na počítači se na telefonu použije se stejným obsahem, ale v telefonní podobě — karty ve verši, nebo hlavní text se spodním šuplíkem. Pohled nikdy nenutí displeji rozvržení, na které nemá.
Text, který tu není, se vynechá a řekne se to. Pohled uložený s vydáním, které tato verze nemá (nebo sdílený odjinud), se použije bez něj a aplikace vypíše jeho jméno. Nikdy se místo něj nedosadí jiný text.

Odkaz na pohled

Tlačítkem Kopírovat odkaz na pohled (v témž okně) vznikne adresa, která u příjemce otevře tuto podobu plochy na verši, který právě čtete. Odkaz je čitelný — vypisuje texty, hlavní text, povrch i vrstvy jménem — takže je vidět, co otevře, ještě než se na něj klikne.

Otevřený sdílený pohled se chová jako návštěva: platí pro tuto stránku, ale vaše vlastní zobrazení nepřepíše. Nahoře se objeví pruh, který to říká, s tlačítkem Zpět k mému zobrazení; chcete-li si sdílený pohled nechat, uložte si jej jako pohled (Pohledy ▾ → Uložit aktuální pohled…). Odkaz není citace ani export — citování textů popisují Texty.

Co se stane se staršími volbami

Dřívější verze měly čtyři módy (Sloupce, Pruhy, Syntaxe, Porovnání) a klávesy 1–4. Každý z nich má nyní svůj povrch: Sloupce i Pruhy jsou Čtení, Porovnání i Syntaxe jsou Rozbor — syntaktický strom je tam kartou panelu verše. Uložená oblíbená místa a záznamy v historii se proto otevřou tam, kam patří, i když byly pořízeny ve starém režimu. Klávesy 3 a 4 už nejsou obsazené.

Detail slova a tooltip

Na obou povrchách platí stejný princip interakce se slovy:

Kliknutí nebo klepnutí na slovo zobrazí lokální náhled vedle textu. Tlačítkem Detaily v tomto náhledu otevřete panel slova s úplnými záložkami Analýza, Paradigma a Výskyty — viz Výuka.
Najetí myší na slovo — pokud máte v Nastavení zapnutou volbu Zobrazovat náhled slova při najetí myší, zobrazí se krátký přehled (lema, morfologie, glosa) bez nutnosti otevírat panel. Tlačítko Detaily v něm otevře stejný panel slova záměrně.
Když je panel slova otevřený, kliknutí na další slovo nebo krokování ←/→ aktualizuje panel přímo. Zavření panelu vrátí aplikaci do čtecího režimu s lokálním náhledem.

Zarovnání mezi texty

Zarovnání MT↔LXX zapnete v nabídce Vrstvy ▾ — dvojice se volí tam, protože je to vlastnost sady textů, ne jednoho sloupce. (Dřívější přepínače → LXX / ← MT v záhlaví sloupců zanikly: opakovaly jméno vydání, které záhlaví už nese.) Detaily o pokrytí a stavu zarovnání viz Texty.

Když je zarovnání aktivní, kliknutím na slovo se slovo zamkne a rozsvítí se jeho protějšek v druhém textu ve stejném barevném tónu; okolní fráze se podbarví jako jemná síť na pozadí. Síla zvýraznění odpovídá jistotě vazby (plná obrys = vysoká, čárkovaný a zesvětlený = nízká). Pouhé najetí kurzorem slovo nezvýrazní — slouží jen k náhledu (tooltip). Zaznamenal-li Tov u daného úseku odlišné předpokládané čtení hebrejské předlohy, nese náhled i karta slova štítek jiné čtení? — najetím na štítek se zobrazí retrovertovaný tvar a druh rozdílu; jde o Tovovu učenou rekonstrukci, ne o doložený text.

Má-li zamčené slovo přímá data zarovnání MT↔LXX, panel v záložce Srovnání ukáže zdrojový výskyt a jeho protějšek v druhém textu v tomto verši jako textové řádky — zároveň jde o čtení pro odečítače obrazovky. Každá dvojice i absence nese štítek pravidla zarovnání — jméno pravidla, které vazbu vytvořilo (u dvojic doklad podle svého zdroje: CATSS 1 : 1, shodná glosa, opakovaně v korpusu, slovník Muraoka, náš seznam; dohady vždy začínají slovem dopočet: dopočet podle pořadí, …; u absencí rodina ø — ø pádem, ø sufixem, ø členem, … — a chybí v MT / chybí v LXX, slovo navíc, bez dvojice, ø neurčeno). Barva štítku značí druh dokladu (Tovovo zarovnání / lexikální evidence / gramatické pravidlo / jen pozice); po najetí štítek druh dokladu i vypíše slovy, takže barvu není nutné se učit. Zvýraznění přímo v textu dál nese odstíny spolehlivosti. Podrobnosti a úplný slovník viz Dolní panel.

Klávesami ⌥+←/→ přeskočíte výběrem na zarovnaný protějšek slova v sousedním textu.