Syntaxe

Karta Stavba (MT) v panelu verše zobrazuje hebrejský verš spolu s jeho syntaktickou anotací podle BHSA (Biblia Hebraica Stuttgartensia Amstelodamensis): slova se seskupují do frází, fráze do vět a věty do souvětí. Každý prvek je vykreslen jako barevný blok s volitelnými štítky, které ukazují jeho BHSA kódy. Najdete ji na povrchu Rozbor (2), na jakékoli velikosti obrazovky — na telefonu panel tvoří spodní list a ke kartě se dostanete posunem do strany.

Tato stránka popisuje význam jednotlivých značek. Slouží jako referenční přehled pro čtení a studium textu.

Hierarchie zobrazení

Shora dolů jsou čtyři úrovně:

Souvětí           ← může přesahovat verše
 └── Věta         ← značky: kategorie, typ, vztah, typ textu
      └── Fráze   ← značky: funkce, typ fráze
           └── Slovo (hebrejské slovo + morfologie + překlad)

Souvětí je BHSA jednotka, která sdružuje jednu nebo více vět. Věty mohou být vnořené (vedlejší věta uvnitř hlavní) — v zobrazení jsou srovnány vedle sebe a vnoření se ukazuje šipkovou značkou s odkazem na mateřskou větu („→ Předmětná věta (v. 1)" atp.).

Co je odvozené a co pochází přímo z BHSA

Tři kategorie věty (vv / nv / snv) se počítají během přípravy dat: zařazení záleží na tom, zda je prvním obsahovým slovem věty finitní sloveso a zda se finitní sloveso ve větě vyskytuje vůbec.

Kategorie věty

Tři zastřešující kategorie. Určují barvu věty.

Typ věty (BHSA typ)

Jemnější klasifikace věty, 42 hodnot. BHSA používá tříslotové polohové kódování. Každý kód zachycuje, co stojí před slovesem, jaké je sloveso, a co stojí za ním.

Klíč k rozluštění zkratek

Velké X v jakékoli pozici tedy vždy znamená explicitní podmět; malé x (jen v prefixu) značí libovolný nepodmětový předsunutý člen.

Přehled typů vět

Tabulky níže se generují z dat portálu — nesou tytéž názvy a tatáž vysvětlení, jaká ukazuje bublina u značky v kartě Stavba (MT). Sem míří odkaz „Přehled typů vět →" z každé bubliny typu věty.

Sloupec Kategorie uvádí kategorii, kterou kód typicky implikuje. Skutečná kategorie konkrétní věty se počítá z jejích slov, ne z kódu — u Ptcp proto vyjde snv, obsahuje-li věta finitní sloveso.

Kategorie větyVěta je základní syntaktická jednotka anotace BHSA — úsek textu vystavěný kolem jednoho přísudku, případně jmenné spojení bez slovesa. Souvětí se z nich skládá a portál každé přiděluje typ i vztah k jednotce nadřazené.Více ve slovníku pojmů → — legenda

Všechny typy větVěta je základní syntaktická jednotka anotace BHSA — úsek textu vystavěný kolem jednoho přísudku, případně jmenné spojení bez slovesa. Souvětí se z nich skládá a portál každé přiděluje typ i vztah k jednotce nadřazené.Více ve slovníku pojmů → (42)

Poznámky k vybraným kódům

NmCl a AjCl jsou obě bezeslovesné. Rozdíl: NmCl = predikát je podstatné jméno nebo předložková fráze (Iz 1,11 „K čemu je mi množství vašich obětí?"); AjCl = predikát je adjektivum (Gn 2,18 „není dobré, aby byl člověk sám").

Strukturální a makrosyntaktické značky

Vztah věty (BHSA rela)

Syntaktický vztah věty k mateřské větě. Hodnota NA (asi 76 % všech vět — samostatné věty bez explicitního vztahu) se v UI neukazuje.

ETCBC poznamenává, že hodnota rela se odvozuje z funkce fráze v mateřské nebo dceřiné větě — není anotována nezávisle.

Typ textu (BHSA txt)

Diskurzní rovina věty. Jednopísmenné kódy:

Víceznakové kódy popisují vnoření: každé další písmeno = další vrstva zvnějšku dovnitř. UI label je vrstva nejvnitřnější (poslední písmeno), tooltip popisuje celý zásobník.

Delší zásobníky (např. QNQQN) se neuvádějí explicitně — systém použije poslední písmeno jako aktivní vrstvu a tooltip složí popis z celého řetězce.

Funkce fráze (BHSA function)

Syntaktická role fráze ve větě. Funkce určuje barvu fráze.

Hlavní členy

Adverbiální a modifikátorové

PrAd (doplněk): česká školní tradice (Šmilauer, Karlík) používá termín doplněk; „predikativní adjunkt" je modernější funkčně-typologický kalk. Sémantika: druhotná predikace popisující podmět/předmět souběžně s hlavním přísudkem (depiktiv — „přišli unavení").

Supp: ETCBC v dokumentaci u této funkce uvádí, že její definice nebyla formálně publikována — z korpusu plyne, že označuje volně připojené periferní členy, které ETCBC neklasifikuje jako Cmpl ani Adju (typicky volné apoziční nebo parentetické přídavky). Lze ji tedy chápat jako reziduální kategorii.

Spojovací a oslovovací

Funkce s pronominálním sufixem a kopulární výrazy

BHSA zaznamenává jako samostatné funkce situace, kdy se na slovesný tvar, částici, citoslovce nebo modifikátor morfologicky připojí pronominální sufix kódující buď přímý předmět (zakončení O), nebo podmět věty (zakončení S). Důvod je technický: BHSA chápe slovní tvar jako jeden fonologický/morfologický atom — fráze, jejíž jádro nese sufix, nese dvě syntaktické role naráz (predikát/komplement + objekt nebo podmět).

Typ fráze (BHSA type na fráze)

Morfosyntaktický typ jádra fráze.

Barevné konvence

Frázové bloky barevně mapují funkci na šest skupin:

Větné bloky se barví podle kategorie věty (tři hodnoty, viz výše).

Skryté a výchozí stavy

Aby uživatelské rozhraní nebylo zahlceno značkami, některé výchozí hodnoty se nezobrazují:

• rela = NA — samostatná věta bez explicitního vztahu (asi 76 % vět v Tanaku). Značka se nezobrazuje vůbec.
• rela = Root — historická hodnota pro top-level (moderní BHSA používá NA). Zůstává rovněž skrytá.
• Vnořené vedlejší věty se v zobrazení řadí na stejnou úroveň jako rodičovská věta; vztah se ukazuje jako šipková značka „→ kategorie (v. N)" na první řádce podřízené věty.

Zdroje

• ETCBC dokumentace BHSA: docs/features/typ.md, function.md, rela.md
• Accordance ETCBC „Definitions of Syntactical Terms" (autoritativní textový výklad zkratek)
• Prudký, M. Cvičebnice biblické hebrejštiny. Karolinum 2014 (česká terminologie)