Bible kralická (1613)

Identifikace

Historie a kontext

Bible kralická je vrcholný český biblický překlad pořízený Jednotou bratrskou. Je to první český překlad z původních jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny), nikoli z latinské Vulgáty. Nový zákon přeložil Jan Blahoslav (vydán 1564), Starý zákon pak připravil tým bratrských učenců.

Celé dílo vyšlo nejprve jako šestidílná Šestidílka (1579–1594), opatřená rozsáhlými výkladovými a textověkritickými poznámkami. Následovala revidovaná jednosvazková vydání bez poznámek (1596) a definitivní, jazykově propracované vydání z roku 1613, které je v aplikaci použito a které se po staletí stalo normou spisovné češtiny.

Jazyk Kralické (tzv. bibličtina) zásadně ovlivnil podobu české literatury a po Bílé hoře zůstal v exilovém i tajném nekatolickém prostředí živým standardem. Dodnes je BKR liturgickým a referenčním textem řady protestantských církví.

Předloha a metoda překladu

Datový zdroj

Lingvistická anotace

VrstvaZdrojMetodaPokrytíLicence
Lemmatizace
Morfologie
Syntax

BKR je zařazena v režimu pouze zobrazení (display-only): text je k dispozici v paralelním čtení jako samostatný sloupec, ale není lemmatizovaný, morfologicky značkovaný ani syntakticky analyzovaný a nemá vlastní fulltextový index.

Zarovnání a versifikace

BKR používá starší (křesťansko-protestantské) dělení kapitol a veršů, které se v desítkách kapitol liší od masoretského (BHS) schématu, na němž portál staví. Strukturně se liší zejména Joel (BKR 3 kapitoly vs. masoretské 4) a Malachiáš (BKR 4 kapitoly vs. masoretské 3); další kapitoly mají posunuté hranice o několik veršů (např. 1Pa 5–6, Nu 16–17, 1Kr 4–5) nebo se liší vnitřním dělením. Kralický text je proto převeden na masoretské souřadnice, takže se v paralelním zobrazení kryje verš na verš s ČEP i ostatními překlady; tam, kde se kralické číslo verše liší, je uvedeno modře. Žalmy mají masoretské číslování (nadpisky počítány jako verše), shodné s ČEP.

Na několika málo místech se jeden kralický verš a jeden masoretský verš plně nepřekrývají: kde Kralická dělí jeden masoretský verš na dva (např. Iz 64,1; Kaz 8,1; J 1,38), zobrazí se obě části v jedné buňce s vyznačeným kralickým číslem uprostřed; kde naopak masoretský text dělí jeden kralický verš na dva (1Pa 12, Ex 2, Nu 25), zůstává oddělená masoretská pozice u Kralické prázdná.

Licence a použití

Odkazy